Eurolanche

NHL v Praze byl splněný sen

Do prvního utkání mezi týmy Colorada a Ottawy ve švédském Stockholmu v rámci 2017 SAP Global Series zbývají již jen dva dny. Ještě před tím, než to celé vypukne, je tedy čas zavzpomínat na akce, které NHL na starém kontinentu pořádala v minulosti. Podobně jako zakladatel a prezident Eurolanche David Púchovský bych se rád se čtenáři podělil o svou osobní zkušenost z Prahy. V letech 2008 a 2010 jsem byl jako akreditovaný redaktor webového portálu nhl.cz u toho, když slavná liga zahajovala svou sezónu v hlavním městě České republiky.

2008 Bridgestone NHL Premiere Prague

NEW YORK RANGERS – TAMPA BAY LIGHTNING

4. a 5. října

Podle majitele pořádající agentury Česká sportovní Miroslava Černoška stály za přípravou této historické akce na českém území dva roky tvrdé práce. Nakonec se vše podařilo na jedničku a pražská O2Arena mohla hostit jednu z nejvýznamnějších a nejzajímavějších sportovních událostí ve své historii.

Pro mne osobně se jednalo o první novinářskou zkušenost. Nic lepšího, než osobní účast na zápasech NHL, jsem si nemohl přát. Ohromným bonusem byla možnost sledovat také tréninky a chodit na tiskové konference. Kromě tiskovek jsme si s kolegou Jirkou Lacinou domluvili i několik individuálních rozhovorů s hráči, trenéry či generálními manažery. Naprostou lahůdkou pak byl volný přístup do šaten obou týmů po zápase či tréninku.

Byl jsem ohromen chováním a naprostou profesionalitou všech aktérů, od hráčů, trenérů, až po lidi, kteří se starali o novináře. Všichni byli maximálně vstřícní, ochotní a příjemní. Zíral jsem na to jako blázen a říkal si, že spousta (nejen) českých sportovců a „celebrit“ by si z takového chování měla vzít příklad. Všechno perfektně klapalo. S otevřenou pusou jsme třeba zůstali sedět, když nám doslova pár vteřin po skončení třetiny donesli na novinářskou tribunu do detailu zpracované statistiky dvacetiminutovky, která jen před pár okamžiky skončila.

Strávil jsem v Praze se svým kolegou tři dny a jen výjimečně jsme opouštěli halu. Bylo tolik příležitostí potkat zajímavé lidi a někoho vyzpovídat! Nechci, aby to vyznělo neuctivě k českým a slovenským hráčům, jako jsou Prospal, Vrbata, Rozsíval nebo Meszároš, ale můj cíl byl jasný – udělat rozhovor s co největším počtem zámořských hráčů, které u nás běžně neuvidím.

Dodnes vzpomínám na zajímavé tiskovky, v paměti mi utkvěli zejména Henrik Lundqvist, Scott Gomez, kouč Tampy Barry Melrose a zejména trenér Rangers Tom Renney. To byla, panečku, škola angličtiny! Způsob jeho vyjadřování na mne udělal dojem, i když překládat jeho slova nebyla žádná legrace. Renney mluvil jako nějaký vysokoškolský profesor a rád používal komplikovaná souvětí a slovní obraty.

Podařilo se nám s kolegou v soukromí vyzpovídat generálního manažera Tampy Briana Lawtona (mimochodem jedničku draftu 1983) a zážitkem byl také rozhovor přímo v šatně s Martinem St. Louisem. Většina novinářů se shromáždila okolo českých hráčů a opodál sedícího Martyho si nikdo nevšímal. To byla moje příležitost! Osmělil jsem se a zeptal se ho, zda mu mohu položit několik otázek. I když vypadal po prohraném zápase dost sklesle, přikývnul. Přestože se jednalo pouze o jeden zápas, navíc v sezóně teprve první, bylo na něm vidět, jak ho prohra štve. Působil jako ohromný srdcař, který nenávidí porážky.

V zákulisí jsme potkávali jednu osobnost za druhou. Na novinářské tribuně si jen pár sedadel od nás sedl legendární strůjce edmontonské dynastie 80. let Glen Sather, několikrát jsme také narazili na samotného Garyho Bettmana a divili se, jak je tento mocný muž postavou malý. Přestože se o organizaci a fanoušcích vyjadřoval velmi pochvalně, na tváři měl ten svůj přísný, neústupný výraz. 

Svou premiéru v NHL si na ledě odbyla tehdejší jednička draftu – Steven Stamkos. Dorazily i další hvězdy, na straně Rangers zejména Henrik Lundqvist, Scott Gomez, Chris Drury, Ryan Callahan nebo Brandon Dubinsky. V dresu soupeře to pak byli Martin St. Louis, Vinny Lecavalier, Mark Recchi, Gary Roberts nebo Steven Stamkos. Přestože se nehrál kdovíjak úchvatný hokej, byla zábava sledovat tyhle hvězdy v akci.

2010 Compuware NHL Premiere Prague

BOSTON BRUINS – PHOENIX COYOTES

9. a 10. října

O dva roky později se příležitost ochutnat slavnou NHL „from behind the scenes“ opakovala. Slavná liga se znovu vydala do Evropy a jako jednu ze zastávek si opět zvolila Prahu. Tentokrát se v O2 Areně představily celky Bostonu a Phoenixu. Pro mne se toho roku jednalo o druhý vrcholný sportovní zážitek – tím prvním byly zimní olympijské hry ve Vancouveru, kam jsem vyrazil nikoli jako novinář, ale jako dobrovolník. Návrat NHL k nám pak byl jen završením na zážitky bohatého roku.   

S kolegou Lacinou jsme vyrazili tentokrát už do známějšího prostředí, už pro nás nebylo všechno nové. Věděli jsme, do čeho jdeme a opět jsme si to chtěli náležitě užít. I když znovu nechyběly výrazné tváře českého a slovenského hokeje (namátkou Krejčí, Chára, Vrbata, Hanzal), já se již tradičně zaměřil hlavně na osobnosti ze zámoří, zejména Kanaďany.

Domluvil jsem si rozhovor s bývalým vynikajícím brankářem, mým oblíbencem a tehdejším trenérem gólmanů Coyotes Seanem Burkem a také s asistentem trenéra Coyotes a známým koučem kanadské reprezentace Davem Kingem. Řeč přišla třeba i na finále ZOH v Albertville 1992, kdy byli oba pánové u toho, když Kanada získala stříbrné medaile.

Sean Burke je velký sympaťák a trpělivě odpovídal, i když na něj media manager několikrát volal, že už musí do autobusu. Jakmile jsme skončili, ještě se omlouval, že se nám nemůže věnovat déle. Mimochodem, nyní je generálním manažerem kanadského olympijského týmu pro únorové ZOH v Koreji.

Dave King byl už tehdy prošedivělý pán v letech, který toho má spoustu za sebou. Mluvil rozvážně a na první pohled z něj vyzařovala moudrost. Taky byl dost překvapen, že chci mluvit právě s ním. Tehdy ani nebyl hlavním trenérem a v šatně byla spousta zajímavých hráčů na rozhovor. Já ho ale sledoval už spoustu let a toužil si ho vyslechnout. Málokdo má tolik mezinárodních zkušeností jako právě on, navíc byl prvním kanadským trenérem v Rusku, kde vedl mimo jiné i mladého Jevgenije Malkina. Právě on vyšlapal cestu do KHL pro další zámořské kouče.

V šatně se nám podařilo vyzpovídat gólmana Tima Thomase, který na konci sezóny dovedl Bruins ke Stanley Cupu a obdržel Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off. Vzpomínám si, že tenhle svérázný chlapík, který na sebe později upozornil i tím, že odmítl návštěvu Bílého domu, mluvil moc pěkně o České republice.

Jako mimořádný gentleman na mě zapůsobil Shane Doan. „Sure,“ odpověděl na mou žádost o rozhovor s širokým úsměvem. Velmi ochotně pak odpovídal na všechny mé zvídavé dotazy tak dlouho, jak jsem potřeboval. Nakonec se rozloučil podáním ruky. Dalším zážitkem byl rozhovor s veteránem Markem Recchim, který v Praze načal poslední sezónu své bohaté a úspěšné kariéry. Mimochodem, o tomto víkendu bude uveden do Hockey Hall of Fame.

Premiéru v NHL si tentokrát v Praze odbyl Tyler Seguin, na ledě se v dresu Coyotes proháněli hráči jako Shane Doan, Keith Yandle, Oliver Ekman-Larsson, Ed Jovanovski nebo Kyle Turris, branku strážil podivínský Ilja Bryzgalov. Za Bruins už tehdy nastupovali například Patrice Bergeron, Brad Marchand, Milan Lucic, Blake Wheeler, Tyler Seguin, Zdeno Chára nebo David Krejčí, brankářský tandem tvořili Tim Thomas a Tuukka Rask.

Pro Medvědy znamenal výlet do Evropy začátek nezapomenutelné sezóny, v níž si došli až pro Stanley Cup. Pro mne osobně byla NHL Premiere Prague již podruhé ohromným zážitkem a neocenitelnou novinářskou školou. Stát v šatně týmu NHL a povídat si s hvězdnými hráči a trenéry, to byl pro mne splněný sen. O to víc mne mrzí, že nemohu s Eurolanche vyrazit letos do Stockholmu…

Autor: Roman Bláha

Related Stories

Eurolanche Raid 2017 štartuje už dnes

Ve Stockholmu za sportem i mimo NHL

Spomienka na NHL v Prahe